Miguel de Cervantes Saavedra - Důmyslný rytíř Don Quijote de la Mancha

Zchudlý šlechtic Alonzo Quijano byl po celý svůj život vášnivým čtenářem a milovníkem rytířských románů, které jej na stará kolena připravily o rozum a Quijano, který si začal říkat Don Quijote de la Mancha, se ve svých cárech, s pochybnou zbrojí a spousty ideály v hlavě vydal na svém stařičkém koni Rocinantovi na slavnou cestu za objevením a pozvednutím zapadlé slávy a cti potulného rytířstva. Tento chvályhodný záměr chtěl uskutečnit skrze nesčetná dobrodružství, do nichž doufal, že se dostane a v nichž doufal pomocí své "mocné paže" zvítězit. Jeho první výprava, během které se nechal pasovat hospodským na rytíře, byla dosti krátká a neúspěšná a zbitý Don Quijote se po ní octl znovu doma v posteli. Jeho neteř, hospodyně, farář a další blízcí jej chtěli od neblahého vlivu rytířských knih ubránit, a proto mu, poté, co spálili většinu knih, zazdili dveře do knihovny. Jakmile se Don Quijote zotavil a zjistil, že mu "čaroděj nechal zmizet knihovnu", vydal se okamžitě na další výpravu. Tentokrát ho ale doprovázel vesničan Sancho Panza, pasovaný na zbrojnoše.<br />Don Quijote chtěl dobrodružství za každou cenu, a tak, ačkoli si to neuvědomoval, sváry neřešil, ale vyvolával. Druhá výprava začala bojem s větrnými mlýny a pokračovala konfliktem s mezkáři, po kterém se musel Don Quijote opět zotavovat, tentokrát v hospodě, kterou považoval za hrad, kde se navíc zapletl do noční bitky. Po odjezdu z hospody začal Don Quijote bojovat se stádem ovcí, které bylo v jeho očíchnepřátelskou armádou. Jelikož vyvázl poražen i z této potyčky, překřtil jej Sancho na rytíře smutné podoby. Při svém dalším putování pak napadl duchovní, kteří nesli tělo mrtvého rytíře, protože je považoval za jeho únosce. Po incidentu, kdy jeho i Sanchu vylekaly mandly, propustil na svobodu zločince a musel pak se Sanchem uprchnout před Svatým bratrstvem (policií) do hor. Tam narazili na osamělého poustevníka Cardenia, kterého od civilizace vyhnalanešťastná láska. Don Quijote se rozhodl oplakávat po vzoru svých románových hrdinů v horách svou nevyslyšenou lásku k Dulcinei z Tobosa (Aldouze). Poslal za ní Sanchu se vzkazem, ten však cestou v hospodě narazil na faráře a lazebníka z jejich vesnice a ti se rozhodli, že musejí dostat nemocného Dona Quijota domů. Pomohla jim k tomu dívka jménem Dorotea, která také v horách hledá vykoupení z milostné zrady. Vydávala se za princeznu Micomiconu a požádala Dona Quijota, který viděl, jen co vidět chtěl, slyšel, jen co slyšet chtěl, aby jí pomohl získat zpět její královsví držené obrem. Don Quijote jí to slíbil a všichni, včetně Cardenia, se vydali na cestu. V hostinci se setkali a Donem Fernandem a krásnou Luscindou. Fernando kdysi podvedl Doroteu, které slíbil sňatek a vyfoukl příteli Cardeniovi Luscindu, která si jej ale odmítla vzít. Oba páry se tedy v hostinci našly a vyřešily si své milostné problémy. Dále přijel do hostince Rny Paréz, který se právě vracel z alžírského zajetí se svou budoucí ženou - krásnou Zorajdou toužící přejít na křesťanskou víru. Rny se v hostinci shledá se svým bratrem, jehož dcera miluje mladého bohatého šlechtice, který ji a jejího otce pronásleduje na všech cestách, ale až v hostinci mu její otec dá naději na brzký sňatek. Poté, co Don Quijote ve snu bojuje s vinnými měchy, domnělými obry, zatímco si zbylá společnost čte novelu o Lotarovi, Kamile a Anselmovi, je Don Quijote svázán a odvezen v kleci domů.