Karel Poláček - Bylo nás pět

Knížkou provází Peťa Bajza, který vypráví v první osobě a je cítit, že jde o samotného Poláčka. Humor zde vytváří takový klukovský jazyk, knižní jazyk a jejich hantýrka. V knížce se můžeme smát lehce karikované atmosféře rodiny skromného a šetrného obchodníka závislého na lidech. „My jsme obchodníci, a pročež musíme být zdvořilí na všechny strany.” Tuto větu si zaznamenává Péťa a dodává: „já však nemusím být tak uctivý, protože jsem ještě malý a nemám z toho rozum.” K rodině patří kromě otce a maminky také bratr Ladislav, malá Mančinka a služka Kristýna, které Péťa říká Rampepurdo. Objevuje se v příběhu několik městských figur, třeba lakotný a nepřející strýček Vařena, dotěrný starý mrávokárce pan Fajst nebo řezník Štverák, který si namlouvá v jednom kuse Andulu, co slouží u důchodních. Samozřejmě, že ale středem zájmu je parta pěti kamarádů, kteří se sice věčně pošťuchují, ale společně vynalézají spoustu blbostí. Bejval Antonín, Péťův nejlepší přítel, pan Éda Kemplink, co velí vojnám s nejzlejšími Ješiňáky, falešnými Dražáky a kamenáři Habrováky. Pobožný Jirsák Čeněk, co se všemu příšerně šklebí a dokáže hřešit proti všem svatým přikázáním, i statečný Zilvar z chudobince, který zachrání tonoucího Vénu. S nimi prožije řadu historek, například s koupáním u Klobouka, s žebráním v kleče na poutnících vambeřického procesí, nebo s ochočováním vos pomocí ohně.