Alexandr Solženicyn - Jeden den Ivana Děnisoviče

Jak již název napovídá, od budíčku po večerku, takto určenou dobu se odehrává tato poměrně krátká Solženicynova novela. Dílo, za které dostal autor Nobelovu cenu za literaturu, bylo napsáno na základě jeho skutečného pobytu v koncentračním táboře - gulagu.Je částečně autobiografické a je postaveno na vyprávění vězně, který byl za války zajat německou armádou, ale kterému se podařilo ze zajetí uprchnout. Po svém návratu k jednotce je tajnou policií označen za špióna a odsouzen k trestu deseti let v pracovním táboře. V táboře panuje tvrdý, až nelidský režim, na který si nováček velmi těžko zvyká.
Hlavní hrdina, Ivan Děnisovič Suchov, prožil v různých táborech na Sibiři už osm let a brzy ho čeká propuštění. Ze zkušenosti ostatních vězňů však ví, že takové jako je on pošlou do vyhnanství nebo dostane dalších deset let. Celý tábor je protkán obrovskou korupcí, pronikající snad do každého úkonu, jenž tu lidé dělají. Boj o jídlo je zde na každodenním pořádku, neboť vězni dostávají velmi malé porce téměř nepoživatelných obilovin. Každé ráno začíná brzkým budíčkem a okamžitým nástupem, kde se vězni stále přepočítávají. Po chudé snídani následuje odchod v zástupech na jejich pracoviště. Suchov a jeho přátelé ze skupiny jsou zaměstnání na stavbě elektrárny, kde pracují jako zedníci. Jejich každodenní práce není jednoduchá, a aby toho nebylo málo, jejich počínání jim ztěžuje obrovský mráz. Jejich práce končí až pozdě večer. Před odchodem jsou opět dvakrát přepočítáni, ale tentokrát jsou zdrženi kvůli vězni, který na stavbě usnul. Po soupeření o místo u večeře je zase čeká toužebně očekávaný spánek. Avšak hlavní hrdina je skromný a jeho vyprávění je zakončeno potěšením, že dnes zažil celkem úspěšný den.

Hodnocení

Autor velmi přesně popsal rysy totalitního systému - jak se snadno zbavit nepohodlných lidí, a jaké ostatně známe i my sami. Vždyť i v našich luzích a hájích podobné tábory existovaly a byly hojně využívány. Novela však ukazuje i na charaktery lidí po mnohaletém vězení. Někteří vězni se v zoufalství schylují k ponižujícímu chování. A naopak jiní si zachovávají lidskou hrdost a důstojnost a to i hlavní hrdina, který dovede pociťovat radost z dobře udělané práce za naprostého bezpráví.

Vydání knihy NPL 1963

Autor referátu 21.01.2005 - Červinka Luboš