Bohumil Hrabal - Ostře sledované vlaky

Dvaadvacetiletý Miloš Hrma pochází z ve městečku nepříliš oblíbené rodiny. Jeho pradědeček byl jako mlád zraněn při obraně Prahy a tak dostával každý den zlatku. Za tu si koupil rum a tabák a šel se vysmívat těžce pracujícím lidem, kteří ho vždycky zbili. Jednou ho zbili tak, že se k životu už neprobudil. Jeho dědeček zas byl hypnotizérem, když přijeli němci v tancích, tak se je snažil silou vůle zahnat, ale oni ho přejeli. Jeho tatínek byl strojvedoucí a od svých osmačtyřiceti si užíval penze. Takže je jasné, že Milošova rodina opravdu nebyla ve městečku oblíbená.
Miloš se vrací ke své práci na stanici, kde se zaškoloval na výpravčího. Před třemi měsíci si podřezal žíly kvůli tomu, že jako lilium uvadl, když měl být poprvé se svou dívkou Manou. Vrací se zrovna v době incidentu, kdy jeho školitel, výpravčí Hubička, potiskl zadek telegrafistky Zdeničky Svaté a její matka, která na to přišla, z toho udělala aféru. Na výpravčího Hubička se přijela podívat vyšetřovací komise v čele s radou Zednickém. Pan přednosta, který se již těšil, že se stane inspektorem tímto incidentem o veškerou naději přišel. Zato Hubičkoví bylo odpuštěno, neb Zdenička potvrdila, že vše dělala bez nátlaku a dobrovolně.
Hubička se svěří Milošovi, že když zrovna budou mít spolu noční, tak pojede transport se střelivem, který by mohl vyletět na útraty vesmíru. Brzy na to se za Milošem stavila Máňa, že už ví, jak na to a aby se za ní brzy stavil. Milošovi, když ještě ležel na psychiatrii dali radu, aby si to nejdříve vyzkoušel se starší zkušenou ženou. Proto o tuto službu požádal paní přednostovou, která mile odmítla.
Střelivo na likvidaci vlaku donesla Viktoria Freie. Potom poprosila Miloše, zda-li by se mohla někde na hodinku natáhnout a při této příležitosti udělala z Miloše konečně chlapa. Takto posílen se Miloš vydal zneškodnit vlak. Vypočítal si přesně, kdy má hodit třaskavinu a pak se díval na pod sebou jedoucí vlak. Na konci posledního vagónu byla budka a Miloš jen uviděl záblesk hlavně. Vystřelil současně s vojákem a na vzájem se postřelili. Pomalu spolu umírali, zmatený voják pořád volal svoji matku, Miloš ho nakonec zastřelil, aby voják došel rychleji klidu a sám pomalu umíral.

Hodnocení

Kniha je čtivá a má spád. Na pozadí příběhu je nenápadně vykreslena hrůza těch let. Mě se velmi dotkl, když popisoval osud zvířat, která byla velmi hrubě přemisťována vlaky. V ten večer, kdy Miloš zemřel byly vybombardované Drážďany. To vše knize přidalo vážnost a poodkrylo tehdejší osudy lidí.

Vydání knihy 1989

Autor referátu 07.03.2005 - Vídeňská Petra