Kniha obsahuje 56 básní a 7 popěvků. Vyjadřuje ráz českého lidového života a obraz venkovského lidu z konce třicátých let. Časté jsou písně satirické, výsměšné, milostné a popěvky mířící hlavně na vrchnost a maloměšťáka. V básních vítězí spíše chytrost a prohnanost malého českého človíčka než statečnost a hrubá síla.
Z díla jsem vybral básně, které mě nejvíce zaujaly:
Toman chce jet na koni za svou dívkou. Jeho sestra ho varuje, aby nejezdil lesem. Toman ji poslechne, ale když dojede k myslivně (obydlí jeho dívky), uvidí tam v blízkosti stát nově postavený dům. Nahlédne oknem dovnitř a vidí, že tam otec jeho dívky domlouvá svatbu. Dívka vypadá šťastně a zamilovaně. Když uvidí Tomana za oknem, nechá mu vzkázat, že už ho nemá ráda a vezme si jiného. Nechává koni volnost a ten se vydává na neznámou cestu lesem. Dostává se mu do cesty lesní panna na jelenu a říká mu, aby na dívku zapomněl. Omámený Toman podléhá lákání lesní panny, která mu slibovala, že bude šťastný, když s ní pojede. Ráno se kůň vrací domů sám a sestra oplakává bratrovu smrt.
Život chudých je jako život pocestných. Stále jdou blátem, přes hory, jeden smutek střídá jiný. Páni se vezou na voze a v suchu. Jedinou spravedlností je smrt. U této básně jsem si vybavil pohádku "Obušku z pytle ven!", protože přesně tuto básničku pocestný zpíval v hostinci na vepřových hodech.
Ludmila, dcera rytíře Žicha z hradu Střely slaví svatbu. Ovčák, myslivec a rybář jí přinášejí dary. Dívka v duchu smutně uvažuje, že by se ráda odřekla svého šlechtického stavu, kdyby měla mladého ženicha, jako jsou gratulanti. Po svatebním veselí ji její ženich rytíř odváží do svého hradu. Nezvládne však koně a kočár se zřítí z vysoké skály do řeky. Ovčák, myslivec a rybář litují života krásné dívky.
Vydání knihy31.10.1839 |
Autor referátuKosour Vlastimil |