James Joyce - Portrét umělce v jinošských letech

Malý Štěpán Dedalus odjel do jezuitské školy na kolej Clongowes Wood. Vzpomíná na svoji matku a je mu smutno, protože zatím nemá mnoho přátel. Jednou ho hodí spolužák do vody a on onemocní. Pevně doufá, že ho pošlou domů. Patrně nepošlou. Jsou Vánoce a Štěpán může jako jedno z nejstarších dětí sedět u stolu s dospělými. Poslouchá při tom rozpravu, jestli by se měli služebníci boha plést do politiky. Večeře končí velkou hádkou, při které se strýc zřekne boha a bývalá jeptiška Dante s třísknutím dveří odchází. Štěpán je opět ve škole. Během vyučování nemusí psát, protože se mu rozbily brýle. Do třídy vstoupí studijní prefekt, který trestá ty, jež si to zaslouží. Potrestá i Dedala, protože si myslí, že své brýle rozbil schválně, aby se nemusel učit. Štěpán se cítí velmi ukřivděn, a tak si jde stěžovat za rektorem. Ten jej vyslechne a poví mu, že to byl patrně omyl, a že se to již nestane. Probíhá letní hra, ve které hraje i Dedalus. Přijde se na něho podívat celá rodina. Mezi diváky je i dívka, kterou kdysi znal. Před představením si ho spolužáci kvůli této dívce chvíli dobírají. Poté ho ještě chvíli trápí otázkami ohledně víry, neb Dedalus se od ní chvílemi odklání. Například se mu líbí Byron, ačkoliv nežil křesťanským životem. Štěpánova rodina se dostává čím dál víc do finanční krize a musí se stěhovat. Z otce se pomalu stává pijan. Štěpán hledá snad objetí, snad lásku, snad jen tělesnou rozkoš mezi pouličními kurtizánami. Ví, že hřeší, ale po ničem jiném netouží. Studuje jen díky stipendiu, protože je stále nadprůměrný žák. Jednou v kapli vyslechne plamennou řeč kněze o peklu a nebi a o hříšnících, kteří musí podstoupit nekonečné utrpení. Je to dlouhá řeč a Štěpán po skončení mše upadá do hrozné agónie. Má pocit, že jeho hříchy jsou smrtelné, a nejde je napravit. Během blouznění se mu ve snu zjeví samotné peklo. Když jde po ulici, pocítí, že se musí vyzpovídat. Najde tedy kostel a vše knězovi vypoví. Ten mu odpustí jeho hříchy s tím, že se to nesmí již vícekrát opakovat a že se musí kát. Ze Štěpána se stává pravý křesťan. Pořád se modlí a přivozuje si různá utrpení. Lehá si tak, aby ho vše bolelo, jí jen to, co mu nechutná, dívá se na to, co se mu nelíbí atp. jednou si ho zavolá lektor, zda-li by se nechtěl vydat na cestu zasvěcení a stát se knězem. Štěpán cítí, že toto není jeho osudem a že padne. Ani jeho matka se vstupem do řádu nesouhlasí. Když jeho otec, který je na něho hrdý, vyjednává vše, co se týče univerzity, Štěpán utíká. Potkává známé tváře a ukrývá se před nimi na pláž. Jde po břehu, až potká dívku, která v něm vzbudí touhu. Odvrací se od ní a utíká dál, dokud vyčerpáním nepadne a neusne. Nyní Štěpánova rodina žije v největší bídě. Otec ho nenávidí. Matka je též smutná, že se vzdal víry a přidal se do party. Stále navštěvuje studia a věnuje se filozofii. Se svými přáteli probírá různá témata, třeba definici krásy, umění... Potkává dívku, která rozechvívá jeho srdce. Možná je to ta z minulosti, možná mu ji jenom připomíná. Vidí ji však s jiným mužem. Nakonec ji odvrhuje. Štěpánovi rodiče se stále nemohou smířit s jeho ateizmem. Nakonec Štěpán odejde. Snad jinde najde duševní klid a přijde na to, co je jeho úděl na tomto světě.

Hodnocení

Kniha je psána spíše jako jednotlivé obrazy. Ne vždy je jasné, kde a kdy se děj odehrává. Dokonce povětšinou není jisté, zda-li se opravdu odehrává, nebo si jej Dedalus pouze představuje. Zatímco rodina chudne a mění se, Štěpán to vnímá velmi okrajově (snad jen tehdy, když si stěžuje, že je pokousán od blech). Nejvíce se mi líbily filozofické polemiky. Joyce si bravurně zahrával se čtenářovou představivostí při popisu pekla. Celý příběh se odehrává na pozadí boje Irska o svou samostatnost. Sváří se přátelé, kteří jedni jsou pro, druzí proti boji, dalším (jako je Dedalus) je to jedno. Celou knihou provází otázka o existenci křesťanského boha. K odpovědi si musíme dojít každý sám.

Vydání knihy 2000

Autor referátu 08.03.2004 - Vídeňská Petra