Romain Rolland - Petr a Lucie

Kniha vypráví o milostném příběhu Petra a Lucie v době 1. světové války. Rollandův život velmi poznamenalo bombardování Paříže na Velký pátek, kdy zemřelo několik jeho přátel, proto tohoto motivu využil i v tomto díle.
Hlavními hrdiny jsou student Petr a malířka Lucie, kteří se v předjaří roku 1918 seznámí ve vlaku. Petrovi se v ten den zapsala do paměti, nebyl schopný myslet na nic jiného. Proto se jednoho slunečného dne osmělí a jde za ní. Domlouvají si další a další schůzky. Jejich láska kvete. Jsou ponořeni jeden do druhého. Nevnímají okolí. Nemluví o brzkém Petrově nástupu do války. Nemluví o ničem, co jim válka vzala. Žijí jeden pro druhého. Milují se a nechtějí si připustit, že kolem nich je nelítostný, zničující a běsnící teror. Z Petra se postupem času stává někdo úplně jiný. Konečně vidí, že ne každý je bohatý. Vidí Lucii, která si musí vydělat na to, aby mohla žít, konečně si uvědomuje, že život není peříčko, že mu nikdo cestu ke štěstí nevyšlape. Mladí milenci prožívají i různé životní strasti. Lucie se dozvěděla, že její matka je těhotná. Strašně se za ni styděla, styděla se za Petra, jakoby se ona octla na matčině místě. Petr se Lucii svěřil, že chce jejich vztah naplnit. Oba se shodli na tom, že si svůj sen splní na Velikonoce. Lucie tento den brala jako vzkříšení a Petr jako smrt. Příběh jejich lásky je zakončen na Velký pátek v chrámu, který se zřítí a pohřbí je pod svými troskami.

Hodnocení

Tato povídka nenaplněné lásky je velmi působivá, až překvapivě reálná a smutná. Já jsem tento konec brala jako vrchol jejich lásky. Je přece sen všech zamilovaných spolu umřít. Jim se to stalo. Mohlo to být jinak, mohli být každý sám, ale byli spolu, drželi se a jejich láska je prostupovala. U tohoto díla musím ocenit popis války. Prostě nějaká je, ale oni mají svůj svět, svůj krásný svět, který by jim mohl kdekdo závidět.

Spokojen a sám skonám, vzácná paní má,
padne-li na mne v tvé náruči smrti stín,
vždy největší ctí by bylo líbat tě
a přitom duši vydechnout v tvůj klín.
... žádám si pouze
po stu let prožitých neslavně, líně,
klidně, Kasandro, skonat v tvém klíně.
Vždyť mít takovou rozkošnou smrt
je jistě víc než vše, nač býval hrd
takový Caesar nebo Alexandr.

Vydání knihy neuvedeno

Autor referátu Novotná Lucie